VÝLET DO HISTORIE VČELAŘENÍ
Už od nepaměti přispívaly včely člověku k jeho výživě, poskytovaly mu zdravotní žihadla a i jinak dopomáhaly k jeho zdravému životnímu stylu.
Včelaření té doby ovšem s sebou neslo jistá rizika...
... a výsledek ne vždy splnil očekávání.
Proto se již v nejstarších zemědělských kulturách setkáváme s cíleným chovem včel.
Ani zde však nebyly všechny problémy zdaleka vyřešeny. Pracovitý hmyz sice tehdejší obyvatele údolí Nilu inspiroval k dodnes nepřekonaným výkonům, jim samotným a ani jejich chovatelům ale zvýšený stavební ruch moc nesvědčil.
O moc lepší nebyla situace ani v neklidné oblasti mezi Eufratem a Tigridem.
Mnohý dobrý nápad tak musel čekat na svoje znovuobjevení i několik tisíců let.
A jak zatím vypadala situace v našich krajích? Po pravdě řečeno moc se zde nezměnilo. Jen medvědi byli trochu menší.
Následoval "Temný středověk". V tomto období se i včelaři u nás po vzoru svých zvířecích předků spustili ze stromů na zem. Jejich záslužná činnost se začala dostávat i do místních názvů.
V 19. století nastává období vědeckotechnické revoluce. Převratné vynálezy mění svět a ani včelaři nestojí stranou.
Ve století dvacátém se ze včelaření (ostatně jako prakticky ze všeho) stává opravdová věda. Naštěstí si toho včely ještě nevšimly. Jako před miliony let létají z květu na květ, přenášejí pyl a nektar mění v med, který nám chutná stejně, jako před tisícovkami let chutnal našim předkům.
